Dubai
Zprávy z Dubaje
Ve 22.55 středa večer jsem přiletěla na letiště v Dubaji. Z letadla jsem měla nádherný výhled na Černé moře a hory okolo, a pak na krásný osvětlený noční Dubaj (přesně symetrické obdélníky). Hned po vystoupení z letadla me Dubaji velmi vřele přivítal. V letadle říkali, že je venku jen 25°C, ale vlhkost vzduchu je tak vysoká, že jsem se cítila fakt jak v sauně. Nechápu, jak tady Chico může žít.
Naštěstí jsem nebyla hned transferována na Terminál 2, takže jsem si mohla prohlédnout a užít Terminál 1. Mám pocit, že dubajské letiště je vytvořeno jako palác. Je tu dokonce na každé straně terminálu mešita (zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy) – a to se celý terminál dá přejít do 20 minut. Ta budova je velmi vysoká, má asi tři patra (možná víc) a vysoký strop. Všude po stěnách jsou různé malby, a to ne že malé, ale přes celou stěnu. Např. stádo koní, atrapa nějaké typické Arabské budovy atp.
Taky jsem si užila wifi internet dokud mi neumřel počítač. Sice jsem našla zásuvku, i dokonce mi ta redukce co jsem si koupila tak nedůvěřivě v Datartu seděla, ale zásuvka nefungovala :(. Místo toho, abych se pokušela hledat další, radši jsem se rozhodla to zabalit a jít spát. Taky se není čemu, když jsem vstávala v 3.40 ráno a v letadla naspala asi jednu hoďku. Prvně jsem se zkoušela nějak poskládat na sedačku, ale strašně mě z toho bolely záda a nevydržela jsem to dýl jak hodinu. Takže jsem se pak šla projít po terminále, udělat nějaké fotečky a hledala jsem nějaké volné místo na zemi (a že ho bylo fakt málo). Nakonec jsem našla volno za jakousi zástěnou, tak jsem se tam na zem poskládala, a měla i dokonce „soukromí“. Spala jsem nepřetržitě asi 3 hodiny, ale někdo mě v půl šesté vzbudil jak si zkoušel nacpat šňůru od notebooku do zásuvky u které jsem ležela. No a bohužel od té doby už jsem neusla. Takže po jakéž takéž očistě jsem se vydala hledat Transfer desk. Večer mi řekli, že můžu přijít v šest, tak jsem to šla zkusit. Sice mi to trvalo než jsem to našla, ale našla, dostala palubní lístek a byla přepravena mikrobusem na Terminál 2.
Ve skutečnosti terminál 2 není zase tak špatný jak ho Mike popisoval. Je tu víc než jeden obchod, sedačky jsou docela pohodlné a funguje tady elektrika! :) ale ne bohužel internet :(.
Jé, ještě bych asi měla zmínit, jaký byl let s Emirates. Vzlet i přistání byly vpohodě, v průběhu letu jsme mohli sledovat různé filmové a hudební kanály nebo číst noviny a dostali jsme obrovskou super veJé, ještě bych asi měla zmínit, jaký byl let s Emirates. Vzlet i přistání byly vpohodě, v průběhu letu jsme mohli sledovat různé filmové a hudební kanály nebo číst noviny a dostali jsme obrovskou super večeři. Oskenuju jídelní lístek a dám ho sem :). Taky jsem trochu pokecala se svou spolucestující, paní z Nového Zélandu, která byla ve Vídni na svatbě své dcery.
OK...první část zprávy jsem psala si v 9h ráno, když jsem netušíc věrně doufala, že letadlo poletí včas. A ted se dostávám k části, kterou jsem napsala až po odletu z Dubaje. Plánovaný odlet 11h ráno, skutečný odlet 7 hodin večer. Takže si asi dokážete představit, že i super druper letiště vám začne lézt po pár hodinách na nervy. Ted popíšu co se mi stalo a že to zase tak není neobvyklé.
Šli jsme ve stanovený čas k bráně na letadlo společnosti Pamir, kde nám zkontrolovali palubní lístky a posadili do místnosti tesně před nástupem do letadla. Během deseti minut nás vyhodili zpátky do čekací haly a překli, že je letadlo požeděné o dvě hodiny z technických důvodů. Chudáci co měli letět s firmou Ariana Afghan Airlans dokonce čekali už od pul sedmé ráno na svůj let a ještě v těch 11 ještě pořád seděli na dubajském letišti.
Ve dvě hodiny už jsme si mysleli, že poletíme my. Zase ohlásili, že to ještě nepoletí a že nám dají vedět. Par chlapu ze skupiny Ariana zakazníku se fakt naštvalo a začli se hádat se zaměstnanci u brány. Hlavně nadávali kvůli tomu, že chudáci děti tu už strávili celou noc a teď y ještě měli čekat na ohlášený jejich odlet o půl jedné v noci?! No nic, strhla se hádka a do pěti minut byl problém vyřešen – společnost Pamir se rozhodla, že ty chudáčky z Ariany teda odveze do Kábulu. Nám bylo řečeno, že ještě musíme počkat, ale že určitě poletíme. No a zase prd. S údivem jsme v 15.30 sledovali zákazníky třetí společnosti létající do Afghánistánu – Kam Air, jak odbavuje své cestující přesně načas a odlétá směr Kábul.
Kolem čtvrté hodiny nám řekli, že si máme jít na večeři, která nám byla poskytnuta zdarma za to čekání. Po večeri k nám přišel nějaký chlápek a siliboval že v 5 hodin bude všechno vyřešeno a určitě poletíme. No nevím co se stalo, ale v 5 hodin se nic nedělo a my čekali dál jak trubky. Někdo říkal, že musíme počkat až se vrátí Kamir letadlo, aby nás pak taky mohlo dopravit domů. Což samozřejmě znamenalo nejméně dalších 2 hodiny čekání, protože let do Kábulu trvá 2,5h a odletělo ve 14h. No a když už konečně letadlo okolo půl sedmé dorazilo zpátky do Dubaje, neměli jsme pilota.
Tak to už fakt nakrklo další lidi a zase se strhla hádka. Do deseti minut už nás hnali k bráně, zřejmě se zázrakem objevil pilot letadla. Znova zkontrolovali lidi – teda resp. prvních 15 a pak nás zas vyhnali ven, že nás musí přepočítat. Strašně se nám omlouvali, bylo vidět, že jim to nadávání a připomínky fakt nedělají dobře. I já si utrousila pár poznámek na nefungující systém. Ale naštěstí kolem sedmé jsme už seděli v letadle (myslím, že takové letadlo nevlastní ani nízkonákladové letecké společnosti).
Na palubě se ještě málem porval jeden afghánec s letušákem, protože jaksi nepochopil systém číslování sedadel a sedl si úplně někde jinde a letušák na něho zvýšil hlas a začal vyhrožovat, že jestli se nepřesune jinam, tak že ho vyhodí z letadla. Nakonec vše dopadlo dobře, i těch pootevřených bočních dveří si všimli dřív než letadlo opustilo runway a sice po tvrdém přistání, ale přece jsme zdárně po 2,5h doletěli do asi 15˚C mírně větrného Kábulu. Letiště je velmi malé, snad ještě menší než v Keflavíku. Hned po vystoupení z letadla nás čekala pasová kontrola. Myslela jsem si, že se budu muset registrovat atd., ale místo toho si úředník jen nalistoval stránku s vízem, usmál se na mě, zeptal se jestli jsem tu poprvé a s radostí mi vrazil razítko přímo přes víza a poslal mě pryč.
Asi bych měla ještě popsat, jakým způsobem jsem hledala kuft. No, prostě pásy nefungují, prostě se ty kufry rozháží okolo a musí si člověk najít ten svůj sám. Já ho našla, ale k mému nemilému překvapení jsem zjistila, že mi chybí zámek a že mám pootevřenou kapsu, ve které jsem měla dvě knížky. Naštěstí, když jsem si to zkontrolovala, tak tam všechno bylo. Abych mohla tuhle místnost opustit, ještě nás kontrolovali podle čísla kufru a čísla co jsme dostali při check-inu, jestli si opravdu bereme svůj kufr.
Venku jsem se rozloučila se svými novými kamarády (afghánci a pákistánci), kteří mi dělali společnost v Dubaji a v průběhu letu a pomohli mi najít Mike. Nebýt jich, tak vůbec netuším o co jde, protože většina informací se o odletu roznášela jen v Dari. Takže po úspěšném hledání po neosvětleném parkovišti jsem konečně našla i já svůj doprovod a odjela s Mikem a aiesecáři domů. A pokračování už znáte :)
**************************************************
Dubai news
At 22.55 I have arrived Wednesday night to Dubai airport. On the way I had a really great view on the Black sea and mountains aroun and as well on nice lighting night Dubai (in symetric sqares). I got a really warm welcome into Dubai right after I got of the plane. They said that its just 25°C, but the humidity is so high that I felt like in sauna. I cannot understand Chico, how u can live there.
Luckily they didnt transfer me directly to Terminal 2 rightaway so I had a chance to get to know and enjoy Terminal 1. I have a feeling from this airport that Dubai made a real palace from it. There is even a mosque on each side of the terminal (truly it doesnt take to go over whole terminal more than 20mins). Building is very high and has three floors (maybe more) and very high celling. There is all around huge drawings (over whole one wall), e.g. some group of horses, a typical building ...
I also enjoyed free wireless until my computer died. I found eletricity plug but it didnt work. So I just resignated and went to sleep. After getting up at 3.40 a.m. and sleeping on the plane only one hour or so I was really tired, so decided to give up on searching and went to sleep. Firstly I tried to sleep on the chair but that was very very unconfortable so after one hour of changing conditions I decided to go for walk through the terminal, make some pics and find some place to sleep on the floor. There were plenty of people, believe me! And a good thing in Dubai is that there is carpet on the floor almost everywhere so you dont feel that cold. So as I said I did and i found one spare space behind something so I had even a little privacy. I slept really well, almost 3 hours withouth waking up. But at some 5.30 someone was trying to plug in his laptopt into the electicity, which was just right behind my back, so he woke me up. And I couldnt fall asleep again. So I decided to find transfer desk, the guy said yesterday that I can come at 6 a.m. After quite of searching I got there, got my boarding pass and was transfered by micro bus to Terminal 2.
Actually Terminal 2 is not that bad as Mike was describing to me. There is more than 1 shop and also seats are ok to sit on. And what more, electricity works here :). Though the wifi not :(.
Oh yeah, I should also mention how was the flight with Emirates. I really recommend! Take off and landing very sooth, we could watch movies, listen music on different channels or read papers all the time. And we got very huge and delicious dinner. I am going to scann the menu list :). Also I had been chatting with one lady from New Zealand who was in Vienna for the wedding of her daughter.
OK...the first part of the post I was writing at 9a.m., not knowing what is awaiting me and expecting plane to be on time. And know here is the part which I wrote after all this Dubai experience. Expected departure 11a.m., real departure 7p.m. So, you can imagine that even super-druper airport goes on your nervs after couple of hours. I will now describe what happened to me, and I guess its not that unusuall.
In given time of 10.30 a.m. we went through to the gate of Pamir airlines where they checked our boarding cards and we were just ready to board the plane. Within 10 mins they kicked us out back to the hall and told us that the plane has delay of 2hours due to technical stuff. Poor people of Ariana Afghan Airlines were still waiting for their plane already from 6.30 a.m. and someone said that their plane is suppose to be delayed to 00.30 a.m. Can u imagine yourself with two, three small kids spending two nights at the airport?!
At 2p.m. we already thogh that we are going to fly finally. They again announced that the plane is not gonna fly yet but that they will update us. Couple of guys from Afriana customer group got very very angry and started to argue strongly with the stuff for flights to Kabul. There were mainly arguing for the children and that long waiting. Well, fight was over and within 5 mintes Ariana group was boarding Pamir plane. Pamir said that they will be too nice to allow them to use their plane to get to Kabul. And to us they told that we have to wait more, but that for sure we will fly that day. And nothing happened again! With a huge suprise we were watching how customers of Kam Air, third company flying to Afghanistan, are boarding their plane right on time and leaving to the direction of Kabul.
Around 4p.m. they told us to go and get a dinner, provided for free by the airline. After dinner some guy came to us to say that around 5p.m. everything is going to be sorted out and that we will fly. I have no idea what was going on, but still at 5p.m. nothing was happening and we were waiting again like some dummies. Someone said that we have to wait for Kamir to get back from Kabul to také us home. Which meant to wait two more hours as the flight to Kabul takes 2,5 hours one way and it left Dubai at 2p.m. So, finally when the plane got back to Dubai at around 6.30 p.m., we had no pilot!
That got people really angry and the fight was on. Within ten minutes pilot was found and they were calling us again to the gate. They started checking people – actually first 15 or so, and kicked us out again with the argument that they have to count us. Stuff was really appologizing to us, it was visible that all the bad notes on their account didnt make them feel nice. Even I did have some not nice argument about managing this and having „system“ in things. Luckily, they count us immediately and around 7p.m. we were already sitting in the plane. The plane which I guess not even low-cost companies do have :s
On the board was almost a physical fight between one old afghan man and steward, because that afghani guy most probably didnt understand the systém of numbering of seats and the steward started to almost shout on him that if he doesnt move immediately to his own seat he will be kicked out of the plane. But at the end, everything ended up well, even the half-open side door got closed before we left runway and after very hard landing, but alread some landing, in 2,5hours we got to around 15˚C light windy Kabul. Airport is very small, even smaller than in Keflavik. Immediately after getting off the plane we went through passport check-in. I expected them to ask me to register my addres of staying in Kabul, explaining reasons why I go there etc, but no. The officer just list through my passport, found Afghan visa, smiled at me and asked me if I am here for the first time, and with happy face put a huge stamp over it and sent me away.
I should also mention the random system of getting luggage. Basically, there is one baggage carusel, but not in use. Guys just drop luggages all around the room and you have to find yours. I found it pretty quickly, but to my disappointment I was missing a lock on my suitcase and the front pocket was half open. I had two books there and I was really worried of loosing them. I checked my suitcase and luckily nothing was missing. To be able to leave the room we got checked again if we are really taking our own suitcase (check the nr on the suitcase and the sticker you get at the check-in).
Outside I said goodbye to my new friends (afghani and pakistani guys), who were my company in Dubai airport, during the flight and helped me to find Mike outside. Not to have them I would be completly lost on whats going on with the flights, because all the info were told just in Dari. So, after successful searching for Mike in non-lighted parking lot I found my people and left with Mike and other aiesecers to home. And the rest of the story is already in other post.
aaaaa teď jsou na řadě fotky z Dubajského letiště .... aaaaand now pictures from Dubai airport :)
Letadlo z Vídně do Dubaje / the plane we flew with from Vienna to Dubai
Dubajské letiště / Dubai airport
moji noví Afghánští kamarádi co mi děli společnost na letišti / my new Afghan friends who were doing a company to me at the airport
Ve 22.55 středa večer jsem přiletěla na letiště v Dubaji. Z letadla jsem měla nádherný výhled na Černé moře a hory okolo, a pak na krásný osvětlený noční Dubaj (přesně symetrické obdélníky). Hned po vystoupení z letadla me Dubaji velmi vřele přivítal. V letadle říkali, že je venku jen 25°C, ale vlhkost vzduchu je tak vysoká, že jsem se cítila fakt jak v sauně. Nechápu, jak tady Chico může žít.
Naštěstí jsem nebyla hned transferována na Terminál 2, takže jsem si mohla prohlédnout a užít Terminál 1. Mám pocit, že dubajské letiště je vytvořeno jako palác. Je tu dokonce na každé straně terminálu mešita (zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy) – a to se celý terminál dá přejít do 20 minut. Ta budova je velmi vysoká, má asi tři patra (možná víc) a vysoký strop. Všude po stěnách jsou různé malby, a to ne že malé, ale přes celou stěnu. Např. stádo koní, atrapa nějaké typické Arabské budovy atp.
Taky jsem si užila wifi internet dokud mi neumřel počítač. Sice jsem našla zásuvku, i dokonce mi ta redukce co jsem si koupila tak nedůvěřivě v Datartu seděla, ale zásuvka nefungovala :(. Místo toho, abych se pokušela hledat další, radši jsem se rozhodla to zabalit a jít spát. Taky se není čemu, když jsem vstávala v 3.40 ráno a v letadla naspala asi jednu hoďku. Prvně jsem se zkoušela nějak poskládat na sedačku, ale strašně mě z toho bolely záda a nevydržela jsem to dýl jak hodinu. Takže jsem se pak šla projít po terminále, udělat nějaké fotečky a hledala jsem nějaké volné místo na zemi (a že ho bylo fakt málo). Nakonec jsem našla volno za jakousi zástěnou, tak jsem se tam na zem poskládala, a měla i dokonce „soukromí“. Spala jsem nepřetržitě asi 3 hodiny, ale někdo mě v půl šesté vzbudil jak si zkoušel nacpat šňůru od notebooku do zásuvky u které jsem ležela. No a bohužel od té doby už jsem neusla. Takže po jakéž takéž očistě jsem se vydala hledat Transfer desk. Večer mi řekli, že můžu přijít v šest, tak jsem to šla zkusit. Sice mi to trvalo než jsem to našla, ale našla, dostala palubní lístek a byla přepravena mikrobusem na Terminál 2.
Ve skutečnosti terminál 2 není zase tak špatný jak ho Mike popisoval. Je tu víc než jeden obchod, sedačky jsou docela pohodlné a funguje tady elektrika! :) ale ne bohužel internet :(.
Jé, ještě bych asi měla zmínit, jaký byl let s Emirates. Vzlet i přistání byly vpohodě, v průběhu letu jsme mohli sledovat různé filmové a hudební kanály nebo číst noviny a dostali jsme obrovskou super veJé, ještě bych asi měla zmínit, jaký byl let s Emirates. Vzlet i přistání byly vpohodě, v průběhu letu jsme mohli sledovat různé filmové a hudební kanály nebo číst noviny a dostali jsme obrovskou super večeři. Oskenuju jídelní lístek a dám ho sem :). Taky jsem trochu pokecala se svou spolucestující, paní z Nového Zélandu, která byla ve Vídni na svatbě své dcery.
OK...první část zprávy jsem psala si v 9h ráno, když jsem netušíc věrně doufala, že letadlo poletí včas. A ted se dostávám k části, kterou jsem napsala až po odletu z Dubaje. Plánovaný odlet 11h ráno, skutečný odlet 7 hodin večer. Takže si asi dokážete představit, že i super druper letiště vám začne lézt po pár hodinách na nervy. Ted popíšu co se mi stalo a že to zase tak není neobvyklé.
Šli jsme ve stanovený čas k bráně na letadlo společnosti Pamir, kde nám zkontrolovali palubní lístky a posadili do místnosti tesně před nástupem do letadla. Během deseti minut nás vyhodili zpátky do čekací haly a překli, že je letadlo požeděné o dvě hodiny z technických důvodů. Chudáci co měli letět s firmou Ariana Afghan Airlans dokonce čekali už od pul sedmé ráno na svůj let a ještě v těch 11 ještě pořád seděli na dubajském letišti.
Ve dvě hodiny už jsme si mysleli, že poletíme my. Zase ohlásili, že to ještě nepoletí a že nám dají vedět. Par chlapu ze skupiny Ariana zakazníku se fakt naštvalo a začli se hádat se zaměstnanci u brány. Hlavně nadávali kvůli tomu, že chudáci děti tu už strávili celou noc a teď y ještě měli čekat na ohlášený jejich odlet o půl jedné v noci?! No nic, strhla se hádka a do pěti minut byl problém vyřešen – společnost Pamir se rozhodla, že ty chudáčky z Ariany teda odveze do Kábulu. Nám bylo řečeno, že ještě musíme počkat, ale že určitě poletíme. No a zase prd. S údivem jsme v 15.30 sledovali zákazníky třetí společnosti létající do Afghánistánu – Kam Air, jak odbavuje své cestující přesně načas a odlétá směr Kábul.
Kolem čtvrté hodiny nám řekli, že si máme jít na večeři, která nám byla poskytnuta zdarma za to čekání. Po večeri k nám přišel nějaký chlápek a siliboval že v 5 hodin bude všechno vyřešeno a určitě poletíme. No nevím co se stalo, ale v 5 hodin se nic nedělo a my čekali dál jak trubky. Někdo říkal, že musíme počkat až se vrátí Kamir letadlo, aby nás pak taky mohlo dopravit domů. Což samozřejmě znamenalo nejméně dalších 2 hodiny čekání, protože let do Kábulu trvá 2,5h a odletělo ve 14h. No a když už konečně letadlo okolo půl sedmé dorazilo zpátky do Dubaje, neměli jsme pilota.
Tak to už fakt nakrklo další lidi a zase se strhla hádka. Do deseti minut už nás hnali k bráně, zřejmě se zázrakem objevil pilot letadla. Znova zkontrolovali lidi – teda resp. prvních 15 a pak nás zas vyhnali ven, že nás musí přepočítat. Strašně se nám omlouvali, bylo vidět, že jim to nadávání a připomínky fakt nedělají dobře. I já si utrousila pár poznámek na nefungující systém. Ale naštěstí kolem sedmé jsme už seděli v letadle (myslím, že takové letadlo nevlastní ani nízkonákladové letecké společnosti).
Na palubě se ještě málem porval jeden afghánec s letušákem, protože jaksi nepochopil systém číslování sedadel a sedl si úplně někde jinde a letušák na něho zvýšil hlas a začal vyhrožovat, že jestli se nepřesune jinam, tak že ho vyhodí z letadla. Nakonec vše dopadlo dobře, i těch pootevřených bočních dveří si všimli dřív než letadlo opustilo runway a sice po tvrdém přistání, ale přece jsme zdárně po 2,5h doletěli do asi 15˚C mírně větrného Kábulu. Letiště je velmi malé, snad ještě menší než v Keflavíku. Hned po vystoupení z letadla nás čekala pasová kontrola. Myslela jsem si, že se budu muset registrovat atd., ale místo toho si úředník jen nalistoval stránku s vízem, usmál se na mě, zeptal se jestli jsem tu poprvé a s radostí mi vrazil razítko přímo přes víza a poslal mě pryč.
Asi bych měla ještě popsat, jakým způsobem jsem hledala kuft. No, prostě pásy nefungují, prostě se ty kufry rozháží okolo a musí si člověk najít ten svůj sám. Já ho našla, ale k mému nemilému překvapení jsem zjistila, že mi chybí zámek a že mám pootevřenou kapsu, ve které jsem měla dvě knížky. Naštěstí, když jsem si to zkontrolovala, tak tam všechno bylo. Abych mohla tuhle místnost opustit, ještě nás kontrolovali podle čísla kufru a čísla co jsme dostali při check-inu, jestli si opravdu bereme svůj kufr.
Venku jsem se rozloučila se svými novými kamarády (afghánci a pákistánci), kteří mi dělali společnost v Dubaji a v průběhu letu a pomohli mi najít Mike. Nebýt jich, tak vůbec netuším o co jde, protože většina informací se o odletu roznášela jen v Dari. Takže po úspěšném hledání po neosvětleném parkovišti jsem konečně našla i já svůj doprovod a odjela s Mikem a aiesecáři domů. A pokračování už znáte :)
**************************************************
Dubai news
At 22.55 I have arrived Wednesday night to Dubai airport. On the way I had a really great view on the Black sea and mountains aroun and as well on nice lighting night Dubai (in symetric sqares). I got a really warm welcome into Dubai right after I got of the plane. They said that its just 25°C, but the humidity is so high that I felt like in sauna. I cannot understand Chico, how u can live there.
Luckily they didnt transfer me directly to Terminal 2 rightaway so I had a chance to get to know and enjoy Terminal 1. I have a feeling from this airport that Dubai made a real palace from it. There is even a mosque on each side of the terminal (truly it doesnt take to go over whole terminal more than 20mins). Building is very high and has three floors (maybe more) and very high celling. There is all around huge drawings (over whole one wall), e.g. some group of horses, a typical building ...
I also enjoyed free wireless until my computer died. I found eletricity plug but it didnt work. So I just resignated and went to sleep. After getting up at 3.40 a.m. and sleeping on the plane only one hour or so I was really tired, so decided to give up on searching and went to sleep. Firstly I tried to sleep on the chair but that was very very unconfortable so after one hour of changing conditions I decided to go for walk through the terminal, make some pics and find some place to sleep on the floor. There were plenty of people, believe me! And a good thing in Dubai is that there is carpet on the floor almost everywhere so you dont feel that cold. So as I said I did and i found one spare space behind something so I had even a little privacy. I slept really well, almost 3 hours withouth waking up. But at some 5.30 someone was trying to plug in his laptopt into the electicity, which was just right behind my back, so he woke me up. And I couldnt fall asleep again. So I decided to find transfer desk, the guy said yesterday that I can come at 6 a.m. After quite of searching I got there, got my boarding pass and was transfered by micro bus to Terminal 2.
Actually Terminal 2 is not that bad as Mike was describing to me. There is more than 1 shop and also seats are ok to sit on. And what more, electricity works here :). Though the wifi not :(.
Oh yeah, I should also mention how was the flight with Emirates. I really recommend! Take off and landing very sooth, we could watch movies, listen music on different channels or read papers all the time. And we got very huge and delicious dinner. I am going to scann the menu list :). Also I had been chatting with one lady from New Zealand who was in Vienna for the wedding of her daughter.
OK...the first part of the post I was writing at 9a.m., not knowing what is awaiting me and expecting plane to be on time. And know here is the part which I wrote after all this Dubai experience. Expected departure 11a.m., real departure 7p.m. So, you can imagine that even super-druper airport goes on your nervs after couple of hours. I will now describe what happened to me, and I guess its not that unusuall.
In given time of 10.30 a.m. we went through to the gate of Pamir airlines where they checked our boarding cards and we were just ready to board the plane. Within 10 mins they kicked us out back to the hall and told us that the plane has delay of 2hours due to technical stuff. Poor people of Ariana Afghan Airlines were still waiting for their plane already from 6.30 a.m. and someone said that their plane is suppose to be delayed to 00.30 a.m. Can u imagine yourself with two, three small kids spending two nights at the airport?!
At 2p.m. we already thogh that we are going to fly finally. They again announced that the plane is not gonna fly yet but that they will update us. Couple of guys from Afriana customer group got very very angry and started to argue strongly with the stuff for flights to Kabul. There were mainly arguing for the children and that long waiting. Well, fight was over and within 5 mintes Ariana group was boarding Pamir plane. Pamir said that they will be too nice to allow them to use their plane to get to Kabul. And to us they told that we have to wait more, but that for sure we will fly that day. And nothing happened again! With a huge suprise we were watching how customers of Kam Air, third company flying to Afghanistan, are boarding their plane right on time and leaving to the direction of Kabul.
Around 4p.m. they told us to go and get a dinner, provided for free by the airline. After dinner some guy came to us to say that around 5p.m. everything is going to be sorted out and that we will fly. I have no idea what was going on, but still at 5p.m. nothing was happening and we were waiting again like some dummies. Someone said that we have to wait for Kamir to get back from Kabul to také us home. Which meant to wait two more hours as the flight to Kabul takes 2,5 hours one way and it left Dubai at 2p.m. So, finally when the plane got back to Dubai at around 6.30 p.m., we had no pilot!
That got people really angry and the fight was on. Within ten minutes pilot was found and they were calling us again to the gate. They started checking people – actually first 15 or so, and kicked us out again with the argument that they have to count us. Stuff was really appologizing to us, it was visible that all the bad notes on their account didnt make them feel nice. Even I did have some not nice argument about managing this and having „system“ in things. Luckily, they count us immediately and around 7p.m. we were already sitting in the plane. The plane which I guess not even low-cost companies do have :s
On the board was almost a physical fight between one old afghan man and steward, because that afghani guy most probably didnt understand the systém of numbering of seats and the steward started to almost shout on him that if he doesnt move immediately to his own seat he will be kicked out of the plane. But at the end, everything ended up well, even the half-open side door got closed before we left runway and after very hard landing, but alread some landing, in 2,5hours we got to around 15˚C light windy Kabul. Airport is very small, even smaller than in Keflavik. Immediately after getting off the plane we went through passport check-in. I expected them to ask me to register my addres of staying in Kabul, explaining reasons why I go there etc, but no. The officer just list through my passport, found Afghan visa, smiled at me and asked me if I am here for the first time, and with happy face put a huge stamp over it and sent me away.
I should also mention the random system of getting luggage. Basically, there is one baggage carusel, but not in use. Guys just drop luggages all around the room and you have to find yours. I found it pretty quickly, but to my disappointment I was missing a lock on my suitcase and the front pocket was half open. I had two books there and I was really worried of loosing them. I checked my suitcase and luckily nothing was missing. To be able to leave the room we got checked again if we are really taking our own suitcase (check the nr on the suitcase and the sticker you get at the check-in).
Outside I said goodbye to my new friends (afghani and pakistani guys), who were my company in Dubai airport, during the flight and helped me to find Mike outside. Not to have them I would be completly lost on whats going on with the flights, because all the info were told just in Dari. So, after successful searching for Mike in non-lighted parking lot I found my people and left with Mike and other aiesecers to home. And the rest of the story is already in other post.
aaaaa teď jsou na řadě fotky z Dubajského letiště .... aaaaand now pictures from Dubai airport :)
Letadlo z Vídně do Dubaje / the plane we flew with from Vienna to Dubai
Dubajské letiště / Dubai airport
moji noví Afghánští kamarádi co mi děli společnost na letišti / my new Afghan friends who were doing a company to me at the airport
posted by Svetlana Senajova | 7:07 PM
0 Comments:
Post a Comment
<< Home